Každoročně je již několik desetiletí pojmenován 22. duben jako Mezinárodní den Země. Lidé by si měli připomenout, v jakém stavu se naše životodárná planeta nachází a uvědomit bychom si měli především škodlivé dopady lidské činnosti na okolní prostředí. Zatím poslední zpráva Organizace spojených národů (OSN) o vývoji svých cílů pro rok 2013 s nadějí ukazuje, jak moc se zlepšila na přelomu tisíciletí situace milionů lidí. Některá z čísel ukazují i pozitivní vývoj v ochraně přírody rozšiřováním plochy národních parků či omezováním odlesňování. S ohledem na život mnoha dalších lidí a především celého planetárního ekosystému je však jasné, že se tyto změny zatím ději jen pomalu a v rozsáhlejší podobě pokračujeme ve vykrádání naší planety a nerovnoměrném dělení jejích darů.
Planeta Země poskytuje všem jejím obyvatelům své zdroje a člověk se naučil těchto možností využívat mnohem více než ostatní živočišné druhy. Během několika tisíc let jsme spotřebovali energii, kterou slunce ukládalo pod povrch naší planety po miliony a miliardy let. Díky tomu jsme se nevídaně posunuli na evolučním žebříčku, zlepšili jsme život jednotlivce i celé civilizace. Vybrali jsme si jednoduše úspory, které se dlouho šetřili. Nepoužili jsme je vždy moudře, ale svůj účel splnili. Postupně se ale začínáme dostávat do situace, kdy je nutné úspory splácet, a to nejen proto, abychom se mohli dále rozvíjet, ale vůbec kvůli tomu, aby se celý systém nezhroutil.
Naše planeta je zcela jedinečné místo k životu, které ukazuje svoji nádheru každý den. Člověk již dávno přerostl přírodě přes její (jinak moudrou) hlavu, ale stále je čas, abychom pochopili vážnost naší vlastní situace. Teplota se zvyšuje, zdroje mizí, stejně tak další a další druhy zvířat. Kdo nepostrádá lásku a empatii ke svému okolí, musí vidět bezohlednost našeho chování k darům Země. Kdo má lásku jen sám k sobě, musí pochopit, že zničíme-li si své okolí, zabijeme sami sebe.
Tento článek není podporou ekologického fanatismu. Chci pouze vyjádřit svoji obavu o stav jedinečného místa ve vesmíru, nad nímž jsme získali kontrolu, využili ho k vlastnímu prospěchu, ale zapomínáme přestat. Dosáhli jsme takového technologického stavu, kdy můžeme nahrazovat neekologické zdroje energie a na základě vědeckých metod podporovat obnovu krajiny. Vyčerpali jsme úspory planety, abychom se na tuto úroveň dostali. Země nám už výrazně více zdrojů nedá, musíme začít fungovat jinak. A postupně i vracet úspory zpět.
Obr. v perexu: Planeta země | zdroj: commons.wikimedia.org